24. 12. 2022 od 9 do 12 hodin. Výroba vánočních ozdob, přání a dekorací. Vstupné zdarma

11. 12. 2022 od 9 do 12 hodin. Výroba vánočních ozdob, přání a dekorací. Vstupné 50 Kč

2. 12. 2022 – 26. 2. 2023. Vernisáž 1. 12. v 17 hodin.

Vějíře sloužily od nepaměti při rozdmýchávání ohně, odstraňování plev od zrna, odhánění hmyzu nebo k ochlazení a ochraně před sluncem. První zmínky o vějířích pocházejí z Babylónie, Sýrie, Indie, starověkého Egypta, později z jižní Ameriky, používaly je vyšší vrstvy v antickém Řecku a Římě, a také v zemích Dálného Východu, v Číně a Japonsku. Starším typem byly pevné vějíře. Skládací vějíře se do Evropy dostaly hlavně díky křížovým výpravám a zámořským objevům v 15. a 16. století. Zlatá éra vějířů nastává v osmnáctém století, masivně rozšířeny byly ve společenském styku ve století devatenáctém. Poté tradice výroby vějířů v Evropě stagnuje a do poloviny dvacátého století ve většině evropských zemí končí. Výstava Regionálního muzea v Chrudimi, uspořádaná ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a dalšími institucemi, představuje vývoj a různé typy evropských vějířů z období od konce 18. století do poloviny 20. století. K zajímavým exponátům patří například vějíř se zobrazením korunovace císaře Leopolda II., nebo s portréty Marie Terezie a Františka Lotrinského, ale i dekorativní plesové vějíře z různých materiálů, vystavené spolu s předměty související s plesovou sezónou, jako jsou taneční pořádky, pozvánky, drobné šperky,
galanterní a textilní doplňky.

17. 11. 2022 – 15. 1. 2023. Adventem pro křesťany začíná církevní rok a v kalendáři označuje období předcházející Vánocům. Byl to čas pokání, duchovního zklidnění, půstu, nepořádaly se zábavy ani svatby. I tak se ale o adventu konaly některé lidové obřady, které tento zákaz k nelibosti církve porušovaly. Ještě koncem 19. století bylo možné v adventním čase potkat různé obchůzkové postavy v převlecích neodpovídajících postnímu ztišení. Církev se snažila přísnými zákazy zamezit tomuto přestrojování. Hluboce zakořeněné zvyky, mající často původ v pohanských obřadech, se ale nikdy nepodařilo zcela vymýtit.

Přestože adventní období bylo obdobím intenzivního duchovního života, lidé se zcela neodříkali zábav. V adventním čase má svátek několik významných světců a s těmito dny je spojeno mnoho zvyků, pověr a magických praktik. Mnoho z nich je však dnes už dávno zapomenutých, možná i pro jejich strašidelnost. Výstava připomene nejznámější světce a postavy, které toto předvánoční období provází. Dozvíte se tak, kdo to byly Perchty či Klempery, čím hrozily dětem sv. Lucie, nebo proč v podvečer kolem kostela obcházel sv. Ambrož. Výstava v pokladně muzea bude otevřena bez vernisáže od 17. listopadu 2022.

Pozvánka na výstavu Věra Vovsová (1912–1998): Obrazy, 24. 11. 2022 – 12. 2. 2023
Antonín František Rybička Skutečský a Chrudim (příspěvek k 210. výročí narození)
Chrudimská stopa v Knížkách nálezů soudu zemského a komorního z první poloviny 16. století
O podílu historické a letopisecké komise na rozšíření povědomí obyvatel Chrudimě o její historii v posledních dvaceti letech a také o kronikách a kronikářích města (2. část)
Jsou místa, kde jsme hluboce zakořeněni. Nová publikace o Krouně a jejím blízkém okolí
Z muzejních depozitářů: Předměty spolku Kosů chrudimských

Webová výstava k 240. výročí narození. Chrudimský děkan Josef Liboslav Ziegler patřil k osobnostem českého národního obrození první poloviny 19. století. Zasloužil se o rozvoj školství v Chrudimi a pedagogiky obecně. Zavedl vzdělávání učitelů v české historii, mluvnici a pedagogice, žákům nařídil zpívat v kostele česky. Redigoval 12 ročníků prvního českého pedagogického časopisu Přítel mládeže a vydal Mluvnici českou ku prospěchu školní mládeže. Vlastnil bohatou knihovnu, jejíž část je nyní součástí sbírek Regionálního muzea v Chrudimi.

David Richter: Pozvánka na výstavu Stroj času
Pavel Kobetič: Ležácká tragédie a chrudimské muzeum
Iva Kopecká: Perníkář Pavel Janoš
Vlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (5. část)
Jiří Pavlík: Překlady dvou listin vztahujících se k počátkům Ronova nad Doubravou
Jana Beranová: Z muzejních depozitářů: Pohlednice divadelního představení Jan Výrava chrasteckého Kroužku mládenců a dívek

Klára Habartová: Pozvánka na výstavu Tajemství půdy
Pavel Kobetič: Vznik Průmyslového musea pro východní Čechy v Chrudimi
Petr Boček: Zpráva o činnosti Státního okresního archivu Chrudim za rok 2021
Vlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (4. část)
Lenka Jedličková: Padesát let Muzea v přírodě Vysočina
Veronika Lánská: Zajímavý nález unikátního pečetidla

Simona Vylíčilová: Pozvánka na výstavy
Miliony let Železných hor. 10 let Národního geoparku Železné hory
Rezaví? Nerezaví? 30 let CHKO Železné hory
Pavel Kobetič: O podílu historické a letopisecké komise na rozšíření povědomí obyvatel Chrudimě o její historii v posledních dvaceti letech a také o kronikách a kronikářích města
(1. část)
Magda Křivanová: K nedožitým devadesátinám Luďka Štěpána
Vlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (6. část)
Jana Beranová: Z muzejních depozitářů: Píseň Jaroslava Gallata o chrudimské vzduchoplavbě

František Schmoranz st. byl významným architektem a památkářem, který se svými pracemi zapsal do dějin české architektury. Ve třiceti letech se stal chrudimským městským architektem a později dokonce konzervátorem Chrudimského kraje. Rekonstrukce starších staveb realizoval v duchu dobového purismu usilujícího o obnovení tzv. čistého slohu a k novostavbám přistupoval skrze romantický historismus. Jeho historizující úpravy sice často neodrážely původní podobu staveb, leckdy ovšem objekty zachránily před úplnou zkázou.