David Richter: Pozvánka na výstavu Stroj časuPavel Kobetič: Ležácká tragédie a chrudimské muzeumIva Kopecká: Perníkář Pavel JanošVlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (5. část)Jiří Pavlík: Překlady dvou listin vztahujících se k počátkům Ronova nad DoubravouJana Beranová: Z muzejních depozitářů: Pohlednice divadelního představení Jan Výrava chrasteckého Kroužku mládenců a dívek
Klára Habartová: Pozvánka na výstavu Tajemství půdyPavel Kobetič: Vznik Průmyslového musea pro východní Čechy v ChrudimiPetr Boček: Zpráva o činnosti Státního okresního archivu Chrudim za rok 2021Vlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (4. část)Lenka Jedličková: Padesát let Muzea v přírodě VysočinaVeronika Lánská: Zajímavý nález unikátního pečetidla
Simona Vylíčilová: Pozvánka na výstavy Miliony let Železných hor. 10 let Národního geoparku Železné hory Rezaví? Nerezaví? 30 let CHKO Železné horyPavel Kobetič: O podílu historické a letopisecké komise na rozšíření povědomí obyvatel Chrudimě o její historii v posledních dvaceti letech a také o kronikách a kronikářích města (1. část)Magda Křivanová: K nedožitým devadesátinám Luďka ŠtěpánaVlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (6. část)Jana Beranová: Z muzejních depozitářů: Píseň Jaroslava Gallata o chrudimské vzduchoplavbě
František Schmoranz st. byl významným architektem a památkářem, který se svými pracemi zapsal do dějin české architektury. Ve třiceti letech se stal chrudimským městským architektem a později dokonce konzervátorem Chrudimského kraje. Rekonstrukce starších staveb realizoval v duchu dobového purismu usilujícího o obnovení tzv. čistého slohu a k novostavbám přistupoval skrze romantický historismus. Jeho historizující úpravy sice často neodrážely původní podobu staveb, leckdy ovšem objekty zachránily před úplnou zkázou.
Výstava byla věnována středověkému výtvarnému umění regionu Chrudimska a jeho okolí. V období 14. století patřila Chrudim k nejvýznamnějším královským městům. V 15. století v době po husitských válkách se stala také důležitým centrem víry, která směřovala k náboženské reformaci zaměřené na požadavek přijímání „pod obojí způsobou“, tedy kališnictví.
Mapa
Výstava k výročí vzniku Průmyslového muzea pro východní Čechy, které bylo založeno v roce 1892. Jeho vznik byl spojen s evropským uměleckoprůmyslovým hnutím, jež usilovalo o návrat ke kvalitním předmětům a výrobkům. Úkolem nového muzea bylo povzbudit a zdokonalit průmyslovou výrobu po technické i umělecké stránce.
David Richter: Pozvánka na výstavu 600+1 rok od tažení Jana Žižky východními Čechami 1421Pavel Kobetič: O lidech z tiráže (příspěvek k 30. výročí CHVL)Iva Kopecká: Řezbář Štefan HrudkaVlastislav Smutný: Z pamětí projektanta lanovek (3. část)Pavel Kobetič: Vyznamenané osobnosti v Chrudimi po roce 1989Veronika Lánská: Z muzejních depozitářů: Fotografie Loutkového divadla Sokola Chrudim
Ve spolupráci se ZŠ Dr. Peška Chrudim jsme v reakci na události na Ukrajině připravili projekt Demokratické hodnoty společnosti. Hlavní myšlenkou projektu není politizace války na Ukrajině, ale spíše samotné přiblížení celého konfliktu. Zprostředkovat dětem informace o obou zemích a východní Evropě, ať už ze zeměpisného nebo historického hlediska. Nejde o to, abychom v závěru řešili s dětmi, kdo je ten hodný a kdo je ten zlý, ale aby měly povědomí o současné situaci a dokázaly lépe porozumět pojmům jako demokracie, svoboda, autonomie, solidarita, agrese a válka.
V prvních dnech násilné okupace ukrajinských území ruskou armádou se spojila některá muzea a galerie ve východních Čechách a domluvila se na společném benefičním projektu „Východočeská muzea a galerie proti válce“. Každá ze zapojených institucí z Královéhradeckého i Pardubického kraje připravuje (případně už zahájila) vlastní tematický edukační program, který hodlá nabízet školním skupinám i veřejnosti. Na tyto akce nebude vybíráno klasické vstupné. Účastníci však budou moci libovolným vkladem podpořit sbírku „Mince pro Ukrajinu“, jejíž výtěžek poputuje humanitární organizaci UNICEF. Některá muzea a galerie takto zpřístupní i své další akce a programy, dle vlastního uvážení.