2. 12. 2022 – 26. 2. 2023. Vernisáž 1. 12. v 17 hodin.

Vějíře sloužily od nepaměti při rozdmýchávání ohně, odstraňování plev od zrna, odhánění hmyzu nebo k ochlazení a ochraně před sluncem. První zmínky o vějířích pocházejí z Babylónie, Sýrie, Indie, starověkého Egypta, později z jižní Ameriky, používaly je vyšší vrstvy v antickém Řecku a Římě, a také v zemích Dálného Východu, v Číně a Japonsku. Starším typem byly pevné vějíře. Skládací vějíře se do Evropy dostaly hlavně díky křížovým výpravám a zámořským objevům v 15. a 16. století. Zlatá éra vějířů nastává v osmnáctém století, masivně rozšířeny byly ve společenském styku ve století devatenáctém. Poté tradice výroby vějířů v Evropě stagnuje a do poloviny dvacátého století ve většině evropských zemí končí. Výstava Regionálního muzea v Chrudimi, uspořádaná ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a dalšími institucemi, představuje vývoj a různé typy evropských vějířů z období od konce 18. století do poloviny 20. století. K zajímavým exponátům patří například vějíř se zobrazením korunovace císaře Leopolda II., nebo s portréty Marie Terezie a Františka Lotrinského, ale i dekorativní plesové vějíře z různých materiálů, vystavené spolu s předměty související s plesovou sezónou, jako jsou taneční pořádky, pozvánky, drobné šperky,
galanterní a textilní doplňky.

17. 11. 2022 – 15. 1. 2023. Adventem pro křesťany začíná církevní rok a v kalendáři označuje období předcházející Vánocům. Byl to čas pokání, duchovního zklidnění, půstu, nepořádaly se zábavy ani svatby. I tak se ale o adventu konaly některé lidové obřady, které tento zákaz k nelibosti církve porušovaly. Ještě koncem 19. století bylo možné v adventním čase potkat různé obchůzkové postavy v převlecích neodpovídajících postnímu ztišení. Církev se snažila přísnými zákazy zamezit tomuto přestrojování. Hluboce zakořeněné zvyky, mající často původ v pohanských obřadech, se ale nikdy nepodařilo zcela vymýtit.

Přestože adventní období bylo obdobím intenzivního duchovního života, lidé se zcela neodříkali zábav. V adventním čase má svátek několik významných světců a s těmito dny je spojeno mnoho zvyků, pověr a magických praktik. Mnoho z nich je však dnes už dávno zapomenutých, možná i pro jejich strašidelnost. Výstava připomene nejznámější světce a postavy, které toto předvánoční období provází. Dozvíte se tak, kdo to byly Perchty či Klempery, čím hrozily dětem sv. Lucie, nebo proč v podvečer kolem kostela obcházel sv. Ambrož. Výstava v pokladně muzea bude otevřena bez vernisáže od 17. listopadu 2022.

25. 11. 2022 – 12. 2. 2023. Výstava ke 110. výročí narození akademické malířky Věry Vovsové, která většinu svého života žila a tvořila v Pardubicích a v Nasavrkách, kde nacházela inspiraci pro mnohé ze svých obrazů. Studovala v Chrudimi a malovat začala pod vedením chrudimského malíře Ferdinanda Pochobradského. Malovala nejraději květinová zátiší, obrazy z cest či nasavrckou Kaštanku.