Na přelomu srpna a září loňského roku provedlo Regionální muzeum v Chrudimi v souvislosti s kompletní rekonstrukcí komunikace a inženýrských sítí záchranný archeologický průzkum v místě branského systému tzv. Dolní /též Čáslavské, Pražské/ brány. Výzkum, i přes značné poškození situací nejrůznějšími inženýrskými sítěmi, doplnil naše zjištění z roku 1981 a přispěl závažnou měrou k bližšímu poznání systému Dolní brány. Ukázalo se mimo jiné, že pod současnou komunikací se nacházejí významné relikty zdiv a útržky starších situací, které je nezbytně nutné ochránit před další devastací.

Výzkumem se podařilo objevit celkem dvě ze tří věží této branské soustavy. Poznání unikla pouze vnější věž s padacím mostem /tzv. Mostecká/, nicméně se podařilo zdokumentovat úsek mostku přes Chrudimku, který je překvapivě zakomponován do zdiva současného mostu. Ze střední věže Dolní brány se podařilo odhalit část interiéru, který vymezovala na západní straně zeď s pískovcových kvádrů a na východě zeď z opuky. Zatímco pískovcové zdivo tvořila vnější průčelní zeď, opuková zeď tvořila stěnu průjezdu v branské věži. Bohužel vlivem lidské nedbalosti nebylo možno tuto památku detailně probádat.

Lépe jsme na tom s poznáním vnitřní věže. Ta byla zbořena v letech 1811–1835. Část zdiva se uchovalo ve hmotě domu čp. 100/I. Zde se v interiéru podařilo objevit min. 2 komunikační horizonty: starší z obou horizontů představovala udusaná písčitá vrstva obsahující keramiku 15. století, mladší, ale nepochybně také ještě středověká, byla valounová dlažba. Ve východní části výkopu se podařilo objevit stojku pískovcového portálu, jehož profilace byla zcela zničena.

Pokud jde o dataci, musíme předpokládat v rámci tak složitého systému aditivní vývoj . Jako první vznikla ještě ve 2. pol. 13. století vnitřní věž, která je provázaná s hlavní městskou hradbou. Situování dvou zbývajících objektů /zalomení komunikace, natočení věží, vyzděné vstupní koridory/ evokuje dataci do pol. 15. století, kdy vzniká druhý pás městských hradeb. Podobnou genezi předpokládáme i u systému tzv. Horní brány, která se nalézala v Břetislavově ulici.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Plán města s vyznačenou lokalizací tří věží dolní brány.
Obr. 2 – Situační plán brány z roku 1815 a výřez z veduty J. Willenberga z roku 1600. Žlutou šipkou je označeno místo vnitřní věže, červenou střední, modrou pak dolní věže před mostem.
Obr. 3 – Pohled do výkopu v sousedství muzea. Na pravé straně je patrné zdivo středověkého mostu před mosteckou věží. Pro názornost je na vedutě J. Willenberga zvýrazněn červeným kroužkem.
Obr. 4 – Řez interiérem střední věže. Pískovcové zdivo na západní straně tvořilo vnější průčelí, východní pak vymezovalo průjezd. Detail zdiva průjezdu a vybagrované kvádry z vnější zdi.
Obr. 5 – Zdivo vnitřní věže zachované ve hmotě domu čp. 100/I. Pohled do interiéru stavby. Modře průčelní zeď', žlutě torzo vstupního portálu.
Obr. 6 – Výřez z veduty od J. Venuta z roku 1790. Zajímavým detailem je hrotitý lomený oblouk s padací mříží.