Dne 18. září roku 2005 byl objeven při výkopu pro inženýrské sítě poměrně bohatě vybavený kostrový hrob, který byl patrně součástí zničeného pohřebiště. Kostra spočívala v poloze natažené na zádech, hlavou k severu, končetiny byly patrně volně položeny vedle těla. Za hlavou byla zjištěna dřevěná deska a dlabaný stromový sarkofág, projevující se sytě černou barvou. Po antropologickém rozboru bylo zjištěno, že zde byla pohřbena žena ve věku asi 35 let s velmi obroušeným chrupem. 

Na každém rameni se nalézala jedna bronzová spona. Při konzervaci předmětů byly nalezeny stopy textilních vláken, pravděpodobně ze lnu nebo z vlny. Spony obvykle spínaly šat, ale například na pohřebišti v Kutné Hoře-Karlově byl jimi spínán pohřební rubáš. Zemřelá měla na pravé paži bronzový sedlovitý náramek. Na levé paži byl dokumentován bronzový náramek, jehož přesnou analogii nalezneme na pohřebišti v Benátkách nad Jizerou. Za lebkou bylo nalezeno několik zlomků keramiky a mazanice, dva lidské obratle a polovina železného kroužku z opasku. Na nohách byly nalezeny dva bronzové nánožníky s pseudopečetítkovými konci a tělem zdobeným vybíjenými kroužky. Tato výzdoba má četné analogie na Čáslavsku a Kutnohorsku.

Mezi lidskými kostmi byla zjištěna i kost z dolní končetiny vepře, kterou lze v souvislosti s pohřebními zvyklostmi Keltů interpretovat jako pozůstatek pohřební hostiny při cestě na onen svět. Tento zvyk je typický zejména pro východočeskou oblast. Na základě rozboru bronzových šperků lze datovat tento pohřeb do  4. – 3. století př. n. l. Podle četnosti jednotlivých prvků hrobové výbavy můžeme konstatovat, že šlo o dámu ze střední společenské vrstvy, která měla své pevné místo v tehdejší komunitě. Jedná se o celorepublikový fenomén. Většinou se jedná o ženy v produktivním věku od 16 - 45 let, které jsou vybaveny náramky a nánožníky, opaskem a sponami. Někdy se hovoří o tzv. horizontu „bohatých žen“.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Bohatý hrob keltské ženy. Fotografie po začištění. 4. - 3. stol. př. n. l. Pohled od západu. Foto J. Musil.
Obr. 2 – Detail bronzové spony nad pravou klíční kostí kostry. Spona mohla spínat oděv popřípadě pohřební rubáš zemřelé. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Detail dlabaného stromového sarkofágu v severní stěně výkopu zvýrazněno červenou barvou. 4.–3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.
Obr. 4 – Situační plán. Kresba J. Musil.
Obr. 5 – Detailní fotografie dolní čelisti keltské ženy. Zuby byly silně obroušeny a místy se zacelily lůžka po vypadlých zubech. Foto S. Vylíčilová.
Obr. 6 – Levá holenní kost se stopami měděnky po bronzovém nánožníku. Tato stopa ukazuje, kde byl tento šperk nošen. Foto S. Vylíčilová.
Obr. 7 – Detail otisku petrifikované tkaniny na lučíku spony. Zvětšeno. Foto J. Zitová.
Obr. 8 – Bronzový nánožník s pseudopečetítkovými konci zdobený vybíjenými koncentrickými kroužky. 4.–3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.
Obr. 9 –  Detail výzdoby nánožníku. 4.–3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.
Obr. 10 –  Poškozený bronzový nánožník s pseudopečetítkovými konci zdobený vybíjenými koncentrickými kroužky. 4. - 3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.
Obr. 11 – Bronzový sedlovitý náramek. 4.–3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.
Obr. 12 – Bronzový náramek zdobený vývalky. Analogický náramek pochází z Benátek nad Jizerou. 4.–3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.
Obr. 13 a Obr. 14 –  Bronzové spony s vývalky zdobeným lučíkem. 4.–3. stol. př. n. l. Foto J. Musil.