V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí inženýrských sítí ve Filištínské, Kollárově a Fortenské ulici v Chrudimi v roce 2007 byl proveden záchranný archeologický výzkum, který přinesl důležité poznatky o  vývoji osídlení od pravěku po současnost. O důležitosti lokality svědčí zejména bohaté nálezy uskutečněné při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě Státního okresního archívu na místě zaniklých domů čp. 37/I – 40/I v letech 1996 – 1997.

Vlastní terénní práce probíhaly po zajištění přístupu na zkoumanou plochu v sedmi etapách od 15. června. do 27. června. 2007. První úsek stratigrafie byl dokumentován až před domy 34/I až 36/I ve Filištínské ulici, což je vysvětlitelné prudkým sklonem terénu před čp. 24/I až 33/I. Archeologické terény zde podlehly erozivním činitelům a četným recentním zásahům. Nejstarší se jevila tmavě hnědá hlinitá kulturní vrstva zachycená před vstupem do knihovny. Do ní se zahluboval pravěký sídlištní objekt zachycený před průčelím čp. 36/I, který poskytl keramiku kultury slezskoplatěnické (cca 600 – 500 př. Kr.).

Druhý sledovaný úsek výkopu pro elektrické a datové vedení před Státním okresním archívem byl zastižen v částečně zasypaném stavu. Pokud bylo možno zjistit pod bělobéžovou recentní písčitou vrstvou o mocnosti 20 – 37 cm byla registrována šedohnědá hlinitá kulturní vrstva, ze které byly získány zlomky zásobní a kuchyňské keramiky 12.–13. století. Mimo to byly získány zlomky pravěké keramiky /k. slezskoplatěnická/, které naznačují, že toto souvrství nasedalo na starší situace, čemuž odpovídá i situace zjištěná v dalších úsecích. Stratigrafický vztah k okolnímu terénu zničily recentní výkopy.

Třetí úsek se nalézal ve výkopu pro plynovou přípojku u čp. 130/I v Kollárově ul. Stratigraficky nejstarší byla pravěká sídlištní vrstva, na kterou nasedala hnědošedá hlinitá vrstva datovaná do 13. století. Do té se zahluboval výkop pro kůlovou jamku a pro zahloubený suterén dřevěného, patrně vrcholně středověkého domu. Představuje zástupce nejstarší měšťanské architektury, která vznikla ve 2. polovině 13. století po založení města Přemyslem Otakarem II. Dům zanikl při požáru, o čemž svědčí uhlíkatý proplást v jeho výplni. Po zavezení reliktů tohoto středověkého suterénu byl vyhlouben základový vkop pro postavení zdi současného domu čp. 130/I. Další aktivity souvisejí s budováním komunikace a nejrůznějších recentních inženýrských sítí. Stratigrafický vývoj na lokalitě uzavírá asfaltová vozovka.

Patrně nejzajímavější poznatky přinesl čtvrtý sledovaný výkop pro plynovou přípojku před čp. 131/I. Podloží na lokalitě tvořila intaktní spraš na kótě 265,5 m.n.m. Na ni nasedá hnědá pravěká kulturní vrstva, na kterou nasedá pravděpodobně raně středověký půdní typ. Do něho se zahlubuje výkop pro postavení zahloubeného suterénu středověkého domu. Do výkopu byla vyskládána na jíl opuková zídka o maximální dochované výšce 0,78 m, která tvořila vlastní konstrukci tohoto suterénu. Podle analogické situace v Hradební ulici soudíme, že tento nejstarší představitel zděné měšťanské architektury v Chrudimi vznikl ve 14. století. Objekt patrně zanikl během požáru, po jeho zániku se uložila černohnědá uhlíkatá vrstva. Popisované souvrství překryla vrstva, do které se zahluboval výkop pro postavení zdi domu čp. 131/I. Další aktivity souvisejí s budováním komunikace a nejrůznějších recentních inženýrských sítí. Stratigrafický vývoj na lokalitě uzavírá asfaltová vozovka.     

Pátý a šestý sledovaný úsek byl dokumentován na výkopu pro hlavní plynový řád pro Kollárovu ulici, z kterého byly příčně hloubeny jednotlivé plynové přípojky. Stratigraficky nejstarším zjištěným kontextem je intaktní sprašové podloží. Na podloží nasedá tmavě hnědá hlinitá pravěká kulturní vrstva s drobky uhlíků, která vznikla zkulturněním půdního typu. Vrstvu stejného charakteru známe i z jiných částí chrudimské ostrožny. K této výše popsané vrstvě nemá žádný stratigrafický vztah výkop sídlištního objektu patrně hradištního stáří, zjištěný hned na počátku dokumentovaného úseku, který se zahlubuje do sprašového podloží. Vrstva poskytla keramické fragmenty datovatelné do středohradištního období /9.–10. století/. Severně byly do povrchu vrstvy vyhloubeny dva paralelní žlábky o maximální šířce 0,3 m. Pravděpodobně se jedná o zbytky komunikace /?/ nebo objektu jiného charakteru, datovatelný do doby lokace města ve 2. polovině 13. století. Tuto aktivitu překrývá až 0,44 m mocná probarvená hnědočerná vrstva vrcholně středověkého stáří. Další aktivity souvisejí s budováním komunikace a nejrůznějších recentních inženýrských sítí. Stratigrafický vývoj na lokalitě uzavírá asfaltová vozovka.

Výzkum, i přes značné poškození situací nejrůznějšími inženýrskými sítěmi, doplnil naše poznatky o sídlištní aktivitě na chrudimské ostrožně od pravěku po novověk. Ukázalo se mimo jiné, že pod současnou komunikací se nacházejí významné relikty zdiv a útržky starších situací, které je nezbytně nutné ochránit před další devastací. Závažné bylo rovněž zjištění pozůstatků architektury z doby lokace města v Kollárově ulici. Analogické objekty známe i z jiných částí chrudimské městské památkové zóny. Oba zahloubené suterény představují nejstarší podobu středověkých domů. V souladu s dřívějšími poznatky, oba objekty zanikly nejpozději v 1. polovině 14. století v důsledku rozsáhlého požáru města. Objekty vysunuté před současné průčelí domů v ulici nás informují o závažné změně parcelace. Po té došlo k posunutí komunikace v podstatě do dnešních mezí. Poznání dalšího vývoje je bohužel značně omezeno v souvislosti s výše zmíněným poškozením nejrůznějšími výkopy.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Filištínská ul. Slezskoplatěnická sídlištní vrstva zjištěná v úseku před Městskou knihovnou. Foto J. Musil.
Obr. 2 – Filištínská ul. Sídlištní vrstva z doby založení města (2. polovina 13. století) zachycená ve výkopu přes Státním okresním archívem. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Kollárova ul. Výkop pro plynovou přípojku u čp. 130/I. Čárkovaně je zvýrazněn výkop pro středověký suterén z 2. polovině 13. století. Foto J. Musil.
Obr. 4 – Kollárově ul. Výkop pro plynovou přípojku před čp. 131/I.  Zcela vpravo pod číslem 3900 je možno vidět zbytky středověkého suterénu ze 14. století. Foto J. Musil.