Kostel sv. Josefa se nalézá na východní straně chrudimské ostrožny v přímém sousedství vlastního opevněného jádra města. Vlastní kostel byl založen do prostoru druhého městského příkopu, který vznikl na počátku 15. století, což ovlivnilo poněkud neobvyklou podélnou orientaci kostela v ose S-J.

Současně byl celý kostel podsklepen. Ostatní budovy kapucínského kláštera se nalézají za městským příkopem v prostoru někdejšího Novoměstského předměstí, které zdevastovaly ničivé požáry a třicetiletá válka. Samotný kostel byl založen roku 1656, tehdy bylo započato s budováním základů. Kostel byl dokončen roku 1665. V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí kostela byla provedena sondáž s cílem potvrdit nebo vyvrátit existenci staršího drenážního systému a lidských pozůstatků v oblasti tzv. Božího hrobu. Vlastní terénní práce probíhaly po zajištění přístupu na zkoumanou plochu v sedmi etapách od 30. července do 6. července 2007. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou Jan Osina, GEO-CZ /geodetické a dokumentační práce/ a Geoterra /georadarový průzkum/.

Ve spolupráci s firmou Geoterra byl proveden průzkum suterénu pomocí georadaru. Nutno podotknout, že kvůli statickému bednění nebylo možno prozkoumat min. 1/3 plochy. Jako nejvýraznější se ukázala liniová anomálie, kterou jsme předběžně interpretovali jako torzo staršího drenážního systému. Sondy byly vedeny tak aby došlo k protnutí této anomálie. Celkem bylo vyměřeno 5 sond – dvě v exteriéru a tři v interiéru stavby.

Podloží shodně ve všech sondách tvořila opuková skála, která byla zejména v severozápadní části otesána do roviny. Starší středověké terény související se středověkým obranným městským příkopem byly zjištěny jen v sondě 4. Na takto upravený podklad bylo založeno obvodové zdivo kostela, a takto upravené základy byla zahrnuty vrstvou s pro stavbu nepoužitelné opuky. Patrně v téže etapě vznikla i vnitřní příčka zjištěná v sondě 3, tj. ještě během 50. let 17. století. Úroveň stavebního terénu indikují maltové nálitky zjištěné v sondách 1 – 4. Zde dochází k oddělení vývoje v exteriéru a v interiéru. Venkovní vrstvy charakterizuje postupný nárůst terénu, završený zahradním drnem, popř. recentním kompostem. Uvnitř byly terény urovnány před položením dlažby z cihlových dlaždic o formátu 0,21 x 0,21 x 0,04 m. Tuto událost je možno datovat do let 1662 – 1665. V blíže nedatovatelné době došlo k odbourání příčky zjištěné v sondě 3, kterou později narušil výkop pro statickou sondu realizovaný v 70. letech 20. století. Po zasypání výkopu recentním odpadem a částmi architektonických článků byla místnost vybavena novou betonovou podlahou na škvárovém podkladě.

Zcela specifický vývoj měla sonda 5. Podobně jako v sondě 1 byla zjištěna úprava skalního podloží, které překrývala jeho zvětralina. Do podloží byl vyhlouben výkop pro postavení cihlového kanálku, ze kterého zůstala pouze maltová kra dna a zlomek cihly registrovaný v jižním řezu. Patrně velmi záhy snad v souvislosti s vybudováním krypty r. 1669 byl rozebrán a cihly byly znovu použity. Výkop byl po té zasypán a překryt podlahou z cihel. Statigrafický vývoj uzavírá položení betonových dlaždic v roce 1891.

Výzkum přinesl zásadní poznatky o založení stavby do městského příkopu. V severní části byly registrovány torza starších situací. I přes mikrosondáž v oblasti tzv. Božího hrobu a v bývalé kryptě se nepodařilo doložit existenci lidských ostatků. Nicméně nebylo možno z časových a finančních možností reálné, abychom prozkoumali všechny anomálie zjištěné georadarovým průzkumem. Navíc ve střední části obou místností se nalézá pažení znemožňující přístup na tuto plochu. Pokud jde o existenci staršího drenážního systému, který mámě písemně doložen, na základě poznatků ze sondy 5 můžeme konstatovat, že není možná jeho oprava.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na jižní průčelí. Foto J. Musil.
Obr. 2 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na negativ staršího drenážního systému objeveného v sondě 5. Foto M. Komárek.
Obr. 3 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na základy příčky v sondě 3. Je zajímavé, že nebyla zanesena v dobových plánech. Foto J. Musil.
Obr. 4 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na relikty středověkých terénů odkrytých v sondě 4. Foto J. Musil.