V Hradební ulici v Chrudimi byly roku 1994 a 2006 provedeny dva rozsáhlé archeologické výzkumy, které přinesly důležité poznatky o vývoji zástavby v centru města od raného středověku do novověku. Zejména výzkum v roce 2006 ukázal na neobyčejné bohatství poznatků ukrytých pod povrchem dnešní ulice.

Na základě studia císařského otisku mapy stabilního katastru z roku 1839 jsme věděli, že nynější průběh Hradební ulice souvisí až se stavbou Krajského soudu v letech 1857–1858 a pod vozovkou se nalézají relikty domů čp. 20 a 21, které byly zdemolovány právě při stavbě této budovy. V souvislosti s plánovanou výstavbou kanalizace a rekonstrukcí vozovky bylo nutno věnovat stavebním pracím zvýšenou pozornost. Výzkum proběhl formou dohledu, při zjištění archeologických situací bylo provedeno jejich začištění, kresebná, plánová a geodetická dokumentace. Výzkum provedlo Regionální muzeum v  Chrudimi ve spolupráci s firmou GEO-CZ /geodetické a dokumentační práce/. Vlastní terénní práce probíhaly v jedné etapě od 3. března do 10. března 2008.

Při výzkumu byla zjištěna následující situace. Na intaktní sprašové podloží nasedala pravěká kulturní vrstva, která vznikla zkulturněním půdního typu. Z raně středověkých terénů bylo doloženo pouze torzo. Veškeré raně středověké souvrství byly odstraněny v souvislosti s budováním nejstarší dřevohliněné architektury ve 2. pol. 13. století, objevené jak v prostoru Hradební ulice, tak i v ploše dvora děkanského úřadu. Všechny tyto objekty zanikají během rozsáhlého požáru v 1. pol. 14. století. Kamenná architektura začala být budována později snad v 15. století (o čemž může svědčit i nález gotické cihly tzv. buchty ve zdivu sklepa).

Město bylo silně pobořeno za třicetileté války, přičemž patrně zaniká i rozsáhlý sklep zjištěný na severním konci úseku Kanalizace 1. Po vynesení nalezených fragmentů zdí do císařského otisku mapy stabilního katastru z roku 1839 zjišťujeme, že tento sklep není přiřaditelný k tehdy zaznamenaným domům staré čp. 20 a 21, jako ve zbylých případech.  Další změnou byla výstavba Krajského soudu v roce 1857–1858. Tehdy došlo ke zboření domů čp. 20 a 21 a posunu Hradební ulice v podstatě do dnešních mezí. Stratigrafický vývoj uzavírá recentní vozovka.

Shrneme-li výsledky záchranného archeologického výzkumu v roce 2008, korelují s našimi dosavadními poznatky o vývoji zástavby na chrudimské ostrožně. Podobně jako na jiných místech se i zde podařilo doložit pozůstatky nejstarší městské dřevozemní architektury, která zanikla během ničivého požáru v 1. polovině 14. století. Pravděpodobně záhy po té bylo město obnoveno a při stavbě domů měšťanů se více uplatnil kámen. Domy byl postupně rozšiřovány a přestavovány v několika rozpoznatelných fázích. Přeryv v tomto vývoji učinila třicetiletá válka, kterou byla tehdejší Bohatá, později Klášterská čtvrť téměř úplně zničena. Část domů nebyla až do roku 1839 opravena. Další výraznou změnou, která ovlivnila vzhled Hradební ulice, byla výstavba Krajského soudu v roce 1857–1858. Tehdy došlo ke zboření domů čp. 20 a 21 a posunu Hradební ulice v podstatě do dnešních mezí.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Kanalizace 1. Detail sklepa domu zaniklého za třicetileté války. Za pozornost stojí užití jílu jako izolace proti pronikání vlhkosti. Západní řez. Foto J. Musil.
Obr. 2 – Kanalizace 1. Pozůstatky domu zaniklého za třicetileté války. Pod vrstvou 1142 jsou torza terénů 13. a 14. století. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Kanalizace 1. Východní řez. Při bázi řezu se nalézá světle hnědá pravěká vrstva, na ní nasedá mazanicová destrukce zahloubeného vrcholně středověkého suterénu. Foto J. Musil.