Obec Podlažice se nalézá asi 1 km jižně od městečka Chrast u Chrudimě. Na jejím severním okraji u barokního kostela sv. Markéty se rozkládal zaniklý benediktýnský klášter, který se poprvé připomíná v roce 1159. Nejstarším známým opatem se stal Hugo, připomínaný roku 1160. Vlastní klášter musel být založen již dříve, patrně záhadným velmožem Vrbatou, kterému patrně patřil nedaleký Vrbatův Kostelec.

Na základě výsledků archeologických výzkumů profesora Plačka a Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i., víme, že muselo jít o poměrně bohatou instituci, která podléhala složitějšímu stavebnímu vývoji. Opati kláštera se připomínají k letům 1318–1319. Zajímavé jsou spory podlažických opatů s nově vzniklým biskupstvím v Litomyšli. Klášter byl zničen na jaře roku 1421 při husitském tažení do východních Čech. Západně od vlastního kláštera byl v 16. století postaven renesanční pivovar, který fungoval do roku 1905. První písemná zmínka pochází z roku 1539. V jeho zdivu byly druhotně užity architektonické články z kláštera. Jihozápadně od dnešního kostela se nalézá torzo barokní sýpky.

V souvislosti se zapůjčením Codexu gigas zpět do České republiky byl Českou televizí realizován film Ďáblova lest. Část scén se mělo odehrát v exteriéru přímo v Podlažicích, kde měla vzniknout replika archeologického výzkumu v prostoru západně od kostela sv. Markéty v místě budov někdejšího renesančního pivovaru, který byl zrušen roku 1905. Při budování kulis byly narušeny archeologické terény.. Vznikla zde síť rýh o hl. 0,4 – 0,6 m, do kterých byly stavěny na jíl opukové zídky. Výzkum provádělo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou Jan Osina a firmou GEO-CZ, která provedla standardní geodetické a dokumentační práce.

Nejstarším zjištěným kontextem je opuková skála tvořící podloží, na ni nasedají intaktní svahové hlíny. Do tohoto souvrství, ve kterém jsme neregistrovali antropogenní aktivitu se zahlubovala raně středověká sídlištní jáma. Zajímavé zjištění přinesla situace odkrytá v sondě 4/II. Zde se při bázi výkopu podařilo odhalit pozůstatky suterénu budovy hospodářského křídla benediktýnského kláštera, které zaniklo roku 1421 při mohutném požáru, což dokládají také spáleništní destrukční vrstvy. Nadzemní stavba byla v horních partiích pravděpodobně dřevěná, což dokládají nálezy mazanice s otisky dřevěných konstrukcí. Zděná konstrukce byla pravděpodobně užita jen v suterénu. Stavba byla zastřešena kvalitní prejzovou střechou. Zajímavé jsou rovněž nálezy malty s otisky hřebenáčů a střešní konstrukce. Mezi cenné nálezy patří olověný proužek z okenní vitráže a zlomek okraje číše čekého typu. Historické datování zániku kláštera koreluje také s datováním nalezené keramiky. Stavba nebyla po roce 1421 obnovena a veškeré mladší situace byla zničeny výkopem pro pivovarský sklep někdy v polovině 19. století.

Část raně středověkého souvrství zjištěného v sondě 3/II bylo na východě odkopáno  v souvislosti s úpravou svahu pro postavení tarasní zdi se skarpem. Zeď byla zakládána přímo na ukopanou hranu výkopu postupně a mezera byla zároveň dosypávána. Vznikl tak obezděný terénní blok patrně na břehu strouhy či náhonu a souvisel patrně se zbudováním renesančního pivovaru. Máme zde tak doloženu jakousi kontinuitu využívání prostoru. Terén severně prudce klesal směrem k potoku. Tato deprese byla v 1. polovině 19. století zavezena sérií vrstev stavební destrukce z klášterních budov, což dokládají fragmenty gotických architektonických článků.

Do této destrukce se zahluboval pivovarský sklep zjištěný v sondách 4 – 6. Užití jílu v takto mladém zdivu musíme spíše interpretovat pragmaticky, jako izolaci proti pronikaní vlhkosti. Na základě rozboru stratigrafické situace však vyplývá, že musel být založen až po polovině 19. století. Do stejného období spadá i položení série dláždění dvora, které jsme registrovali v sondě 1.  

Jedním z nejzávažnějších poznatků je existence intaktních středověkých terénů, které se nalézají pod poměrně slabou vrstvou drnu a recentních vyrovnávek. Doposud se soudilo, že podsklepený renesanční pivovar na západní straně zničil většinu starších terénů. Výzkum dále přinesl důležité poznatky o úpravách terénu v souvislosti se zbudováním výše zmíněného pivovaru a umožnil tak zpřesnit interpretaci geofyzikálního průzkumu na lokalitě.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi  

Obr. 1 – Podlažice (okr. Chrudim).  Současný stav kostela sv. Markéty. Foto J. Frolík.
Obr. 2 – Podlažice (okr. Chrudim). Panoramatický pohled na zkoumanou plochu před zahájením výzkumu v roce 2008. Doplněna čísla sond. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Podlažice (okr. Chrudim). Bílá šipka označuje spáleništní souvrství tvořené střešní krytinou, maltou a mazanicovými bloky vyplňující středověký suterén. Sonda 4/II. Výzkum v roce 2008. Foto J.  Musil.
Obr. 4 – Podlažice (okr. Chrudim). Opukové šikmo probíhající zdivo 4901 je torzem středověkého suterénu. Zeď v popředí souvisí s přestavbami pivovaru na sklonku 19. století. Sonda 4/II. Výzkum v roce 2008. Foto J. Musil.
Obr. 5 – Podlažice (okr. Chrudim). Opálený pískovcový architektonický stavební článek – doklad zániku kláštera v roce 1421. Z renesančních vyrovnávacích vrstev. Výzkum v roce 2008. Foto M. Komárek.
Obr. 6 – Podlažice (okr. Chrudim). Gotické architektonické články získané z renesančních vyrovnávacích vrstev. Výzkum v roce 2008. Foto J. Musil.