Záchranný archeologický výzkum na obchvatu Chrudimi / 2011

          Záchranný archeologický výzkum navázal na předchozí průzkumné práce a archivní rešerši, kterou byla zjištěna 4 naleziště. Letošní etapa prací se soustředila na ověření tohoto předpokladu a stanovení rozsahu plochy, která má být celkově prozkoumána. V celé trase obchvatu bylo provedeno rýhování. V místech, kudy bude probíhat vozovka, byl skrýván jeden pruh, v místech křižovatek a dalších rozšíření vždy několik pruhů s odstupy 20 až 30 metrů. Skrývka nejen potvrdila přítomnost archeologických nálezů na vytipovaných místech, ale odhalila i naleziště nová.
          Na katastru Medlešic byla zkoumána dvě naleziště. Naleziště označené Medlešice II je pokračováním sídliště kultury únětické, jehož část byla zkoumána v roce 2004 na posledním úseku tehdy stavěné silnice I/37. Na nalezišti Medlešice I je překvapením zjištění hrotitého příkopu, který však neposkytl žádné nálezy, které by dovolily jeho datování. Předběžně se předpokládá, že jde o část opevnění vojenského tábora z období 17. až 19. století. U křižovatky silnice I/37 a se silnicí Medlešice-Chrudim byla prozkoumána polní cihlářská pec. Pec zřejmě fungovala v 18. století a zaniká počátkem století 19. Poslední vsázka cihel se  zčásti zachovala v její výplni.
          Předběžným průzkumem bylo nejlépe poznáno naleziště Vestec II na západním okraji stejnojmenné vesnice. Mezi nálezy převažovala keramika z období kultury s lineární keramikou. Dosavadní nálezy však náležejí jiným obdobím. Nalezeno zde bylo (bohužel orbou silně narušené) žárové pohřebiště kultury lužické. Dále byla zachycena část sídliště z období 10.-11. století. Nálezový obraz doplňují dva pravěké žlaby. Další naleziště byla zjištěna na poli mezi silnicemi Chrudim-Topol a Chrudim-Kočí. Jako Kočí I bylo označeno naleziště u silnice směrem na Topol. Nachází se zde terénní deprese, zřejmě pozůstatek zaniklé vodoteče. Deprese je vyplněna sedimenty o mocnosti až 4,6 m s obsahem zlomků pravěké keramiky. Na povrchu již téměř zaplněné deprese bylo zjištěno sídliště z  9.-10. století, které zde zanechalo stopu v podobě nejméně čtyř řad kůlů neznámé konstrukce.
          Na nevelké vyvýšenině v sousedství deprese byl zachycen dům kůlové konstrukce, spadající do období kultury únětické. Zjištěna byla také jáma obsahující keramiku z období středního eneolitu, nejspíše kultury řivnáčské. Tato kultura je na Pardubicku doložena jenom ojediněle. Naleziště je označeno jako Kočí II.
          U silnice Chrudim-Kočí se nachází rozsáhlé naleziště Kočí III. Jeho starší etapu tvoří kulturní vrstva s nálezy 9.-10. století. Ta je překryta sérií splachů. Do nich se zahlubují četné jamky staveb kůlové konstrukce z 11. až 13. století. Spolu s nalezištěm Kočí I poskytují tyto nálezy svědectví o nejbližším zázemí Chrudimi v období, kdy byla přemyslovským správním centrem. Dokládají také obrovské změny, kterými tehdy prošla zdejší krajina.
Záchranný archeologický výzkum bude v letošním roce pokračovat, dokud to počasí dovolí. V příštím roce jsou plánovány plošné odkryvy všech zjištěných nalezišť. 

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

obrazek-1obrazek-2
obrazek-3obrazek-4
obrazek-5obrazek-6
obrazek-7obrazek-8   

Obr. 1  Obchvat Chrudimi. Naleziště Medlešice I.  Hrotitý příkop novověkého polního tábora.
Obr. 2  Obchvat Chrudimi. Naleziště Medlešice I. Celkový pohled na plochu s příkopem novověkého polního tábora.
Obr. 3  Obchvat Chrudimi. Naleziště Medlešice I. Polní pec na výrobu cihel z 18.-19. století.
Obr. 4  Obchvat Chrudimi. Naleziště Medlešice I. Polní pec na výrobu cihel, uvnitř zbytek poslední vsázky. 18.-19. století.
Obr. 5  Obchvat Chrudimi. Naleziště Kočí I.  Výzkum pozůstatků dřevěných kůlových konstrukcí z 9.-10. století. Kůly byly zahloubeny do vrstvy s pravěkými střepy, která zaplnila dnes zaniklou vodoteč.
Obr. 6  Obchvat Chrudimi. Letecký snímek naleziště Medlešice I.
Obr. 7  Obchvat Chrudimi. Naleziště Kočí III. Pohled do rýhy po skrývce. Tmavé skvrny jsou pozůstatky jam po kůlech a žlábků dřevěných staveb 11.-13. století.
Obr. 8  Obchvat Chrudimi. Naleziště Vestec II. Nejlépe zachovaný žárový hrob lužické kultury obsahoval popelnici, obklopenou čtyřmi menšími nádobkami.