Archeologický výzkum při rekonstrukci čp. 77/I a 78/I na Resselově náměstí v Chrudimi v roce 2017

 V souvislosti s rekonstrukcí budovy chrudimského městského úřadu sídlícího ve spojených čp. 77/I a 78/I na Resselově náměstí byl na počátku října roku 2017 proveden drobný záchranný archeologický výzkum. Není bez zajímavosti, že prvním známým majitelem domu čp. 77/I byl známý chrudimský malíř Matouš Radouš, který jej odkázal Jiřímu Marhounovi roku 1631. Jeho syn Mikuláš Marhoun v domě provozoval apatyku (lékárnu). Dům byl v roce 1643 vyplundrován Švédy. Sousední čp. 78/I, kde se nalézá dnešní vstup do radnice, vlastnil před rokem 1600 Jiří Boleslavský, podle nějž byl dům nazýván Boleslav (1651). Dům zdědil Jan Hendrych Pfeifer, někdejší majitel obrazu sv. Salvátora. K tomuto domu náležel i dvůr, na němž byly zachyceny zbytky archeologických situací. Město Chrudim založené ve druhé polovině 13. století bylo v 1. polovině 14. století zachváceno katastrofálním požárem, který zničil většinu zástavby. Stopy této katastrofy nalézáme po celé ploše městského jádra, dvorek v chrudimské radnici není výjimkou. I zde se dochovaly zbytky středověké spáleništní vrstvy datované do 1. poloviny 14. století.

Jan Musil

zedfotonalezy

Obr. 1 - Chrudim, Resselovo nám., čp. 77/I. Detail úrovně původního vstupu do domu. Foto B. Musilová.

Obr. 2 – Chrudim, Resselovo nám., čp. 78/I – dvůr. Detail středověké spáleništní vrstvy z 1. poloviny 14. století. Foto J. Musil.

Obr. 3 – Chrudim, Resselovo nám., čp. 78/I – dvůr. Výběr keramiky ze spáleništní vrstvy 1. poloviny 14. století.