František Schmoranz st. byl významným architektem a památkářem, který se svými pracemi zapsal do dějin české architektury. Ve třiceti letech se stal chrudimským městským architektem a později dokonce konzervátorem Chrudimského kraje. Rekonstrukce starších staveb realizoval v duchu dobového purismu usilujícího o obnovení tzv. čistého slohu a k novostavbám přistupoval skrze romantický historismus. Jeho historizující úpravy sice často neodrážely původní podobu staveb, leckdy ovšem objekty zachránily před úplnou zkázou.

Výstava byla věnována středověkému výtvarnému umění regionu Chrudimska a jeho okolí. V období 14. století patřila Chrudim k nejvýznamnějším královským městům. V 15. století v době po husitských válkách se stala také důležitým centrem víry, která směřovala k náboženské reformaci zaměřené na požadavek přijímání „pod obojí způsobou“, tedy kališnictví.