Obsahuje archeologické nálezy převážně z území okresu Chrudim, materiálově obsahuje keramiku, sklo, kovy, kámen, dřevo, kůži, osteologický a antropologický materiál.

Převážná část podsbírky pochází z Chrudimi a jejího okolí, tj. z území na západě a jihu vymezeném Železnými horami, na východě sahajícím k Chrasti a na severu k Medlešicím. Současnou sběrnou oblastí je území okresu Chrudim.

Jádro podsbírky tvoří převážně pravěké nálezy, získané v 2. polovině 19. století a spojené a počátky muzea v roce 1865, tj. nálezy z chrudimského městského jádra a z významného naleziště v Kopistově cihelně v Úhřeticích. Mezi soubory získanými v 1. polovině20. století tvoří největší část nálezy z roku 1932 na slezskoplatěnickém hradišti v obci Topol a v cihelně v Rosicích u Chrasti. a dále v Úhřeticích. Od 60. let 20. století byly do muzea předávány soubory z výzkumů v chrudimském městském jádru. Tento trend zesílil od 80. let 20. století. Do chrudimské podsbírky byl také předán rozsáhlý soubor z výzkumů na keltském oppidu v Hradišti u Českých Lhotic. Současným největším přírustkem je soubor nálezů z výzkumu v Hradební ulici v historickém jádru Chrudimě.

Těžiště podsbírky spočívá po novějších akvizicích v archeologických nálezech v období vrcholného středověku. Z pravěkého období jsou nejvýznamněji zastoupeny kultury popelnicových polí (kultura lužická a kultura slezskoplatěnická). Díky výzkumu na keltském oppidu je dobře zastoupeno i období laténské.

Podsbírka v současnosti čítá okolo 12 000 inventárních čísel. Nejhojněji zastoupeným artefaktem v podsbírce je keramika a to jak nádoby a jejich torza, ale i representativní soubor středověkých kamnových kachlů. Následuje nejpočetnější soubor středověkého a renesančního skla v celých východních Čechách, kamenná broušená a štípaná industie, osteologický a antropologický materiál, architektonické články, mazanice a předměty kovové povahy.