2. 12. 2022 – 26. 2. 2023. Vějíře sloužily od nepaměti při rozdmýchávání ohně, odstraňování plev od zrna, odhánění hmyzu nebo k ochlazení a ochraně před sluncem. První zmínky o vějířích pocházejí z Babylónie, Sýrie, Indie, starověkého Egypta, později z jižní Ameriky, používaly je vyšší vrstvy v antickém Řecku a Římě, a také v zemích Dálného Východu, v Číně a Japonsku. Starším typem byly pevné vějíře. Skládací vějíře se do Evropy dostaly hlavně díky křížovým výpravám a zámořským objevům v 15. a 16. století. Zlatá éra vějířů nastává v osmnáctém století, masivně rozšířeny byly ve společenském styku ve století devatenáctém. Poté tradice výroby vějířů v Evropě stagnuje a do poloviny dvacátého století ve většině evropských zemí končí. Výstava Regionálního muzea v Chrudimi, uspořádaná ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a dalšími institucemi, představuje vývoj a různé typy evropských vějířů z období od konce 18. století do poloviny 20. století. K zajímavým exponátům patří například vějíř se zobrazením korunovace císaře Leopolda II., nebo s portréty Marie Terezie a Františka Lotrinského, ale i dekorativní plesové vějíře z různých materiálů, vystavené spolu s předměty související s plesovou sezónou, jako jsou taneční pořádky, pozvánky, drobné šperky,
galanterní a textilní doplňky.

25. 11. 2022 – 12. 2. 2023. Výstava ke 110. výročí narození akademické malířky Věry Vovsové, která většinu svého života žila a tvořila v Pardubicích a v Nasavrkách, kde nacházela inspiraci pro mnohé ze svých obrazů. Studovala v Chrudimi a malovat začala pod vedením chrudimského malíře Ferdinanda Pochobradského. Malovala nejraději květinová zátiší, obrazy z cest či nasavrckou Kaštanku.