Studnický masopust

Regionální muzeum v Chrudimi zapůjčilo od obce Studnice na předjarní období výstavu fotografií studnického masopustu. Autorem vystavovaných snímků je fotograf Ladislav Vašek, který se dokumentování tohoto lidového obyčeje věnuje již desítky let (fotografie na výstavních panelech pocházejí z let 1976 – 2012). Výstava vhodně doplní současně probíhající program pro školy Rok v tradicích, jehož část se právě masopustního období týká.
Počátky masopustních obchůzek v obci Studnice sahají do druhé poloviny devatenáctého století. Studnický masopust, pořádaný každým rokem na Českomoravské vrchovině, zůstal dlouho nepovšimnut, ačkoli se konal pravidelně a bez přerušení v obcích kolem Hlinska. Odhaduje se, že se tato lokální kultura udržuje již 200 – 250 let. Masopust v těchto obcích představuje velké pouliční divadlo, kterého se zúčastňují nejen aktéři v maskách, ale také vesničané a přihlížející diváci. Nejobdivovanější jsou na masopustních figurách jejich kroje a masky. Jedny z nejkrásnějších je možno spatřit každoročně ve Studnicích u Hlinska při tradiční masopustní obchůzce. Kroje, masky a rituály se za dlouhá léta prakticky nezměnily. Změnili se pouze aktéři, kteří pečlivě udržují místní tradice. Díky tomu byly také vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka zapsány v roce 2010 na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Některé masky se v rodině předávají z otce na syna, jiné se každoročně opravují nebo obnovují, vždy výhradně mladí chlapci a muži. Masopustní průvod představuje skupina hezkých (červených) maškar – laufr, nebo také vostřižek, čtyři turci a žena, dále skupina černých (škaredých) maškar, kam se řadí kobyly, rasové, kominíci, slamění, židi a někdy medvěd s medvědářem.
V osmdesátých letech se o studnický masopustní soubor začali zajímat fotografové, filmaři a etnografové. Organizátoři obdrželi pozvání na festival do Strážnice, kde vystupovali celkem třikrát, v roce 1982, 1986 a 1988. V roce 1994 obdrželi Studničtí pozvání na mezinárodní přehlídku masopustních souborů do Prahy. Přes všechny úspěchy, lákavá pozvání a příznivá hodnocení zachovávají studničtí organizátoři i aktéři věrnost tradičním masopustním zvykům, které zdědili po svých dědech a otcích. Zároveň předávají štafetu svým synům. Díky zmíněné kontinuitě budou ve Studnicích vostatky ještě dlouhá léta fenoménem, jakým byly v minulosti.