Zřícenina hradu Košumberka patří mezi z nejznámější památky v regionu a již od 20. let 20. století je archeologicky sledována. V souvislosti s plánovanou výstavbou toalet v hradním areálu proběhl v listopadu roku 2008 záchranný archeologický výzkum, který přinesl důležité poznatky o stavební podobě budovy tzv. písárny.

Hlavní cíle výzkumu byly stanoveny takto: 1. objevení nárožního zdiva budovy pro statický posudek; 2. existence zaklenutých prostor pod současnou úrovní terénu.  Pro tyto účely byly vyhloubeny dvě na sebe kolmé sondy. Sonda 1 protínala stavbu od jižního vnitřního líce hradby ve směru SZ – JV o rozměrech 8 x 1 m. Kolmo na ni podél nově objeveného severního vnitřního líce stavby byla vyměřena sonda 2 o rozměrech 3 x 1 m.

Po sepsání dohody a zajištění přístupu provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou GEO-CZ /geodetické a dokumentační/ záchranný archeologický výzkum s fotografickou, kresebnou a měřičskou dokumentací. Vlastní terénní práce probíhaly po zajištění přístupu na zkoumanou plochu v jedné etapě od 24. 11. do 28. 11. 2008.

Nejstaršími kontexty byly obvodové zdi budovy tzv. písárny. Zdivo severního vnitřního líce stavby předstupuje při bázi sondy o 0,35 m – jedná se pravděpodobně o podklad pro dřevěný plochý strop suterénu stavby, tím můžeme jednoznačně vyloučit možnost existence zaklenutých prostor v suterénu. V jižním vnitřním líci zdi byla objevena špaleta střílnovitého okénka /popř. střílny/. Stopy po tomto otvoru setřela v nedávné době přestavba, která měla opravit statickou prasklinu. Zdivo stavby je provázáno s obvodovou hradbou, vzniklo patrně v průběhu 14. století.

Nejníže byla zjištěna žlutá vrstva zjílovatělé destrukce o mocnosti 1,8 m. Uprostřed sondy vrstva zřetelně prosedala. Vrstvu je možno interpretovat jako destrukci, která se uložila patrně před koncem 19. století. Suťové vrstvy s četnými dutinami umožňovaly propadávání nálezů až do spodních vrstev, což mj. potvrzuje vyobrazení v díle A. Sedláčka, kde je již stavba v rozvalinách.

Na tuto vrstvu destrukce nasedala kyprá béžová vrstva suti a přemístěné stavební destrukce, která byla pravděpodobně přemístěna z jiné části hradu. Tato vrstva obsahuje vyjma středověké intruze také recentní nálezy. Pochází pravděpodobně ze záchranných prací Družstva pro záchranu hradu Košumberka z 20. let 20. století. Výše zmiňované souvrství překrývala světlé hnědé vrstva zahliněné stavební destrukce obsahující recentní nálezy. Stratigrafický vývoj na lokalitě uzavírá vrstva zahradního drnu.     

Výzkum doplnil naše poznatky o stavební podobě budovy tzv. písárny na hradě Košumberku a odpověděl na jeho hlavní cíle, tedy: 1) objevení nároží stavby pro statické posouzení a 2) doložit nebo vyvrátit existenci zaklenutých prostor v suterénu stavby. Suterén stavby byl plochostropý a první patro osvětlovalo střílnovité okénko, objevené v jižním vnitřním líci odkrytého zdiva. Při geodetickém zaměření odkrytých situací byly zjištěny závažné rozdíly skutečného stavu od plánové dokumentace z 20. let 20. století.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Hrad Košumberk. Sonda v budově písárny je znázorněna šipkou. Foto J. Musil.
Obr. 2 – Pohled na tzv. nový palác. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Šipka znázorňuje špaletu střílny nebo střílnovitého okénka v obvodové zdi tzv. budovy písárny. Foto J. Musil.
Obr. 4 – Nároží budovy tzv. písárny. Foto J. Musil.