Kostel sv. Josefa se nalézá na východní straně chrudimské ostrožny v přímém sousedství vlastního opevněného jádra města. Vlastní kostel byl založen do prostoru druhého městského příkopu, který vznikl na počátku 15. století, což ovlivnilo jeho orientaci v ose S-J. Současně byl celý kostel podsklepen. Ostatní budovy konventu se nalézají za městským příkopem v prostoru Novoměstského předměstí, které zdevastovaly ničivé požáry a třicetiletá válka. Obnoveno bylo až koncem 18. století. Vlastní výkopové práce provedla firma sjednaná investorem, Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou GEO-CZ provedlo standardní geodetické a dokumentační práce. Na přelomu roku 2007 a 2008 byla provedena dokumentace archeologických situací odkrytých při statické sondáži v přízemí kostela. Druhá etapa záchranného archeologického výzkumu se zaměřila na průzkum klenebních zásypů. První sonda byla vyměřena podél zdiva Svaté chýše v loretánské kapli a směřovala na rub zaklenutí prostoru tzv. Božího hrobu. Druhá sonda se nalézala v sakristii. Na základě výsledků stavebně historického průzkumu a předchozího záchranného archeologického výzkumu soudíme, že v 1. stavební etapě (před rokem 1662) byly postaveny suterény pod lodí, presbyteriem, loretánskou kaplí, sakristií a prostorem před ní. Tento rozsah odpovídá běžné typologii kapucínských kostelů, kdy terénní situace v Chrudimi vedla k neobvyklému podsklepení celého kostela. Ve stejném období byla v prostoru před sakristií vztyčena klenba, v sondě 1/08 a následně na ni položena příčka. Současně byly zaklenuty prostory pod loretánskou kaplí.

Další stavební činnosti probíhaly ve 2. stavební etapě (1662–1665). V prostoru před sakristií došlo k největším změnám oproti plánu z doby výstavby, na němž je tento prostor zrcadlovou kopií protějšího prostoru při chóru. Dle plánu z doby výstavby kostela byl prostor oddělen přepážkou od chodby vedoucí k boční kapli kostela, v této chodbě bylo umístěno i lavabo ve výklenku zdi sakristie. Po roce 1662 pravděpodobně vzniká Svatá chýše a její první podlaha. Další aktivity jsou recentního stáří.

Neméně důležitý je rozbor archeologických pramenů. Při výzkumu klenebních zásypů v Loretě bylo registrováno značné množství sekundárně uložené keramiky a zlomků kachlů z přelomu 15. a 16. století. V roce 1547 podlehla většina města včetně již zmiňovaného Novoměstského předměstí velkému požáru. To mimo jiné dokládají četné nálezy strusky a uhlíků z klenebního zásypu. Při hloubení základů pro klášterní budovy bylo získáno velké množství zeminy. Pochopitelně vyvstala před stavebníkem otázka, co s tímto materiálem. Jako nejekonomičtější se jevilo zbavit se jí ve formě klenebního zásypu.

Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi

Obr. 1 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Stav průčelí v roce 2008. Foto J. Musil.
Obr. 2 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na sondu 2/08 v loretánské kapli. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Sonda 1/08. Foto J. Musil.
Obr. 4 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na zvrstvené klenební zásypy sondy 2/08. Foto J. Musil.
Obr. 5 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na zdivo Svaté chýše založené na dubovém trámovém věnci, odkryté v sondě 2/08. Foto J. Musil.
Obr. 6 – Chrudim, kostel sv. Josefa. Pohled na zbytky dřevěných konstrukcí, odkryté v sondě 2/08. Foto J. Musil.