Záchranný archeologický výzkum při stavbě OC Tesco přinesl zcela zásadní poznatky o pravěkém osídlení na katastru města Chrudimi. Plocha výzkumu se nalézala mezi dvěma známými archeologickými nalezišti. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou Jan Osina v roce 2009.
Celkem bylo prozkoumáno 360 archeologických objektů. Na ploše stavby byly zastoupeny nejřidčeji se vyskytující období pravěku – zejm. starého eneolitu a staršího stupně doby stěhování národů. Nejstarší stopy lidské přítomnosti spadají snad již do mladopaleolitického období /35 000 – 8000 př. Kr./, které představuje nález patinované silicitové čepele. Staroneolitické období reprezentuje nález zlomku kopytovitého klínku lidu kultury s lineární keramikou /6. – poč. 4. tisíciletí př. Kr./. Klínek byl však nalezen v druhotné poloze v pozdně laténské /2. pol. 2. – pol. 1. století př. Kr./ zemnici. Některý z keltských obyvatel jej nalezl a jako kuriozitu si jej přinesl do svého obydlí.
Velmi silně je zastoupeno eneolitické období. Zde zmiňme osadu náležející kultuře lengyelské. Nejhojněji zastoupenou kulturou je lid s nálevkovitými poháry, a to z její starší tzv. baalberské fáze /3900 – 3500 př. Kr./. Tehdy vzniklo na břehu meandru řeky sídliště, které vymezoval příkop lemovaný plotem či ohradou. Toto sídliště tak tvoří protiváhu soudobému výšinnému sídlišti na chrudimské ostrožně. Po té registrujeme na lokalitě téměř třítisíciletý přeryv osídlení. Další osadníci náleželi již historickým keltským kmenům. Z pozdně laténského období /konec 2. pol. 2. – poč. 1. století př. Kr./ pocházely dvě zemnice, z nichž /zejména z obj. 94/ byla získána kolekce běžné i luxusní oppidální keramiky, kterou vyráběly místní dílny. Naprostým unikátem je přítomnost objektů z konce doby římské a z počátku doby stěhování národů /kon. 4. – 5. století po Kr./, náležející staršímu stupni tzv. vinařické skupiny, která se vyskytuje ve východních Čechách a severní části středních Čech. Typické nádoby esovité profilace labsko-germánského stylu mají nejbližší analogie ve skupině Přešťovice – Friedenhain. Z ornice a podorničí byla získána i vrcholně středověká keramika z širokého časového rozpětí od 13. do 15. století. Tento okruh nálezů však souvisí se zemědělským využíváním lokality.
Mgr. Jan Musil, RM v Chrudimi
Obr. 1 – Chrudim, Píšťovy. Eneolitický příkop. Foto J. Švédová.
Obr. 2 – Chrudim, Píšťovy. Pohled na zkoumanou plochu. Foto J. Musil.
Obr. 3 – Chrudim, Píšťovy. Objekt kultury s nálevkovitými poháry. Foto J. Švédová.
Obr. 4 – Chrudim, Píšťovy. Laténská zemnice. Foto J. Švédová.
Obr. 5 – Chrudim, Píšťovy. Zásobní jáma s přístřeškem. Mladší doba římská. Foto J. Švédová.
Obr. 6 – Chrudim, Píšťovy. Objekt z mladší doby římské a doby stěhování národů. U dna silně propálená mazanicová vrstva. Foto J. Švédová.
Obr. 7 – Chrudim, Píšťovy. Torzo misky s vnitřní radiální výzdobou. Foto J. Musil.
Obr. 8 – Chrudim, Píšťovy. Torzo laténské mísy. Foto J. Musil.
Obr. 9 – Chrudim, Píšťovy. Typická jemná keramika z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Foto J. Musil.
Obr. 10 – Chrudim, Píšťovy. Silicitový úštěp z mladého paleolitu. Foto J. Musil.
Obr. 11 – Chrudim, Píšťovy. Zlomek kamenného sekeromlatu kultury s nálevkovitými poháry. Foto J. Musil.
Obr. 12 – Chrudim, Píšťovy. Torzo laténského hrnce. Foto J. Musil.
Obr. 13 – Chrudim, Píšťovy. Nákrčník z doby římské. Foto J. Musil.
